Uzavřený objekt selského stavení je umístěn na samotě. Chalupa nabízí ubytování max. pro 8 osob, ve dvou ložnicích. Chalupa je tvořena obývacím prostorem (2 lůžka + 2 přistýlky), obytnou kuchyní, ložnicí (4 lůžka), koupelnou s WC a předsíní. Chalupa je vytápěna ústředním topením s krbovými kamny na dřevo, které jsou umístěny v kuchyni, kde je i televize se satelitem. Samostatná koupelna s WC, vanou a umyvadlem má instalovaný elektrický bojler. Chalupa umožňuje pohodlné ubytování pro 6 osob (možnost více osob je za příplatek 900 - 1000 czk/týden).
Cena za týden a chalupu je 12700 czk v hlavní sezoně, 10400 czk v červnu a září a 9800 czk ve vedlejší sezoně. Cena za víkend je 3500 czk. Poplatek obci 15,-Kč/ osoba starší 18 let a den. Cena je včetně lůžkovin a energie (spotřeba el. energie nad 70 kWh 6 Kč/kWh).
Muzeum provazů - jediné provaznické muzeum v Česku
Dlouholetá tradice provaznictví v Deštné se datuje od druhé poloviny 18. století, kdy se do městečka přistěhoval ze Slezska rod Kliků. Poslední provazník z tohoto rodu Karel Klik zřídil v bývalé dílně svého domu provaznické muzeum. Kromě dobových provaznických strojů a nářadí se dozvíte, jak se zpracovávaly len a konopí, jak se zkoušela pevnost provazů a jak vypadalo provaznické řemeslo v době, kdy místo elektřiny poháněly stroje voda a pára. Muzeum je ve dvou místnostech o celkovém rozměru 100 m2 a je zde cca 260 exponátů. Většina zdejších strojů a dalších exponátů je během prohlídky uváděna do provozu.
Letecké muzeum
vytvořili členové Klubu historie letectví z Jindřichova Hradce na náměstí v bývalém kině. Expozice je rozdělena na válečnou a poválečnou část. V muzeu uvidíte kopii protiletadlového krytu i expozici, která přibližuje osudy československých válečných letců. Toto období dokumentují trojrozměrné exponáty včetně vyznamenání, uniforem a modelů a fragmentů z válečných letounů. Objevíte zde také v České republice ojedinělou pietní místnost s velkoplošnou fotografií největšího československého vojenského hřbitova ve Velké Británii, seznamy všech našich padlých letců a prstě z jejich hrobů. V další části expozice uvidíte jeden z největších unikátů muzea, motor z Messerschmittu Bf-109 a torzo trupu s kabinou Bf-109. Ve druhé místnosti pak naleznete řadu exponátů a dokumentů přibližující sportovní i vojenské československé letectví od I. republiky po nedávnou současnost.
Kostel sv. Ottona
Byl postaven řádem německých rytířů již ve 13. století a z původního pozdně románského jádra se do dnešní doby dochoval portál a sloup u vítězného oblouku.
Renesanční poutní kaple sv. Jana Křtitele
Renesanční kostelík byl vystavěn nad Svatojánským pramenem počátkem 17. století. Nedaleko kostelíku byly vystavěny lázně, kde se uzdravilo mnoho lidí, především vojáků z 30leté války. V roce 1811 daroval jeden jindřichohradecký měšťan kostelíku za své uzdravení obraz madony, který zde visel do roku 1895. Nyní je v Národní galerii v Praze v Anežském klášteře s názvem Assumpta z Deštné. Kostelík býval díky léčivému prameni poutním místem, které o svátku sv. Jana Křtitel navštěvovalo až 8 000 poutníků. Svatojánská pouť se v Deštné drží dodnes.
Jihočeská minerální voda Deštěnka
Jméno Deštné v jižních Čechách rozšířila radioaktivní minerální voda zvaná "Deštěnka", u jejíhož pramene byly založeny lázně, v minulosti hojně navštěvované. Roku 1599 zde byl objeven pramen léčivé vody, při něm vzniklo poutní místo s renesanční kaplí sv. Jana Křtitele a byly tu postaveny také lázně, velmi oblíbené v 17. století. Bohuslav Balbín, který v Deštné působil jako učitel v nedalekém jezuitské m semináři v Jindřichově Hradci, se zde léčil a uvádí, že o svátku sv. Jana Křtitele sem přicházelo až 8000 poutníků. Po požáru počátkem 20. století byl pramen stáčen jako minerální voda Deštěnka. Místní ji mnohdy přezdívali "hřbitovní voda", protože pramen se nacházel pod Deštenským hřbitovem. Fungovala tu i sodovkárna, která však roku 2003 zanikla.
Jindřichův Hradec má krásné historické centrum mezi řekou Nežárkou arybníkem Vajgarem. Mezi hlavní lákadla patří hrad a zámek, muzeum Jindřichohradecka s Krýzovými jesličkami, zámecký mlýn a dvě úzkorozchodné železnice, mířící do Nové Bystřice a Obrataně.
Opravdovým klenotem je jindřichohradecký hrad a zámek s arkádami, zahradou s renesančním Rondelem, Černou věží, hladomornou a skvěle dochovanou černou kuchyní, kde podle pověsti vařívala Bílá paní kaši pro místní chudinu. Legendy o podivném přízraku vám připomenou noční strašidelné prohlídky.
Za vidění stojí také kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož nárožím prochází 15. poledník východní délky. Je vyznačený v dlažbě a v Jindřichově Hradci si tak můžete nastavit přesný středoevropský čas.
Nejproslulejší exponát Muzea Jindřichohradecka a zároveň největší lidový mechanický betlém na světě, zapsaný v Guinnessově knize rekordů jsou Krýzovy jesličky. Betlém 17 m dlouhý a 2 m vysoký budoval jindřichohradecký měšťan a punčochářský mistr Tomáš Krýza více než šedesát let. Na ploše 60 metrů čtverečních je 1 398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Muzeum získalo jesličky jako dar roku 1935.
Cestování kolem Jinřichova Hradce
Rodinám s dětmi udělá radost jindřichohradecký aquapark se spoustou vodních atrakcí. Atraktivní je i výlet parním vlakem po některé z jindřichohradeckých úzkokolejek do oblasti zvané Česká Kanada.
Se slavnou minulostí města Tábor, především v historickém centru, se dodnes setkáte téměř na každém kroku. Vhodnou kulisou k poznávání města jsou zdobené štíty měšťanských domů, pomník Jana Žižky z Trocnova i gotická radnice. Táborská radnice, dokončená kolem roku 1521, se řadí k nejvýznamnějším a také nejhezčím památkám pozdní gotiky v jihočeských městech. Uvnitř je galerie výtvarného umění a výstavní sály Husitského muzea.
Středověké podzemí města Tábor a jeho prohlídka patří k nejzajímavějším cílům při výletech do města Tábor. Prohlídkový okruh, který vzniknul propojením středověkých sklepů několika domů kolem náměstí v polovině 20. století, začíná přímo v radničním průjezdu.
Táborská botanická zahrada
Asi Vás překvapí, že právě v táboře je vyhlášená botanická zahrada. Je totiž výjimečná tím, že netřídí rostliny podle čeledí botanického systému, ale z hlediska jejich užitečnosti a významu. Seznámíte se tedy jak s „pozitivními“ rostlinami, tak s jejich „negativními“ protějšky – plevely a rostlinami jedovatými i halucinogenními. Originální koncepci zavedl roku 1903 profesor přírodních nauk a správce botanické zahrady PhDr. František Bubák jako vůbec první na světě. Součástí zahrady je i arboretum, skalky, jezírka, rašeliniště a skleníky.
To, že v Táboře se skutečně nudit nebudete dokazují následující atrakce:
Muzeum čokolády a marcipánu
Muzeum Lega s laserovou a světelnou show na téma Star Wars
Zoo v táborské městské části Větrovy, najdete jak zvířata divoká, tak klasická domácí i z našich lesů. Zoo v táboře je největší zoologická zahrada na jihu Čech se zaměřením na ochranu ohrožených druhů u nás i ve světě, naleznete zde jedinečné druhy, jako je tygr ussurijský či vlk arktický.
Deštná má dobré zázemí a výhodnou polohu pro pořádání zajímavých výletů do okolí.
Mírně kopcovitý terén s pěknými výhledy do krajiny si skvěle užijete ze sedla kola nebo elektrokola. Doporučené okruhy vychází z Deštné a vždy se do ní také vracejí. Povrch je převážně asfaltový, jen výjimečně jsou tratě vedeny po zpevněných lesních či polních cestách. Tratě se vyhýbají hlavním silničním tahům, aby byl váš cyklistický zážitek co nejpříjemnější.
Z DEŠTNÉ NA HRAD CHOUSTNÍK
Trasa vychází z Deštné směrem na severozápad do místní části Lipovka. V následující obci Budislav se stáčí na sever a v obci Předboř již pokračuje po cyklistické trase č. 1183 do obce Choustník, odkud vás přímo k hradu Choustník dovede zelená turistická značka. Po prohlídce hradu se vraťte zpět do obce a následujte cyklistickou trasu č. 1172, nebo pokračujte po zelené do obce Mlýny. Z Mlýnů následujte červenou turistickou značku až do obce Třísklasovice, poté se dejte na východ po cyklistické trase č. 1183 až za obec Psárov, kde cyklotrasu opouštíte a pokračujete dál rovně na Bořetín a Mnich. Z Mnichu vás zpět do Deštné dovede cyklotrasa č. 1182.
Délka trasy: 33 km
Oblast: DEŠTNÁ - LIPOVKA - BUDISAV - CHOUSTNÍK - MLÝNY - TŘÍKLASOVICE - PSÁROV - BOŘETÍN - MNICH - DEŠTNÁ
Z DEŠTNÉ KRÁTKÝM OKRUHEM NA ZÁMKY PLUHŮV ŽĎÁR A ČERVENÁ LHOTA
Z Deštné se vydejte směrem na jihovýchod do obce Lodhéřov. V Lodhéřově, kde se kříží červená a zelená turistická značka, doporučujeme odbočit doleva a po zelené vyjet si na vyhlídku Čertův kámen. Dále projeďte Lodhéřovem a téměř na konci obce odbočte doprava na Studnice. Při vjezdu do obce objevíte kamenný kruh z menhirů. Dále pokračujte na severovýchod po cyklistické trase č. 32, která vás přivede do obce Pluhův Žďár, kde si můžete prohlédnout zámeček. Č. 32 následujte i k zámku Červená Lhota. Zpět do Deštné vás přivede cyklistická trasa 1182.
Délka trasy: 25 km
Oblast: DEŠTNÁ - LODHÉŘOV - ČERTŮV KÁMEN - STUDNICE - PLUHŮV ŽĎÁR - ČERVENÁ LHOTA - DEŠTNÁ
Z DEŠTNÉ DO KARDAŠOVY ŘEČICE
Z Deštné vyjeďte po cyklotrase č. 1182 kolem Červené Lhoty, a pak následujte cyklotrasu č. 32 až do Dírné. Z Dírné jeďte směrem na jih po cyklistické trase č. 1235, která vás dovede do Kardašovy Řečice. Odsud pokračujte na sever po cyklotrase č. 1170 do Pluhova Žďáru. Dále už po cyklotrase č. 32 až k rozcestí u autobusové zastávky, kde odbočíte doprava a pojedete přes Jižnou do Deštné.
Délka trasy: 27 km
Oblast: DEŠTNÁ - ČERVENÁ LHOTA - DÍRNÁ - KARDAŠOVA ŘEČICE - PLUHŮV ŽĎÁR - DEŠTNÁ
Z DEŠTNÉ DO NOVÉ VČELNICE
Z Deštné se vydejte na severovýchod po cyklotrase č. 1182 do obce Světce a zde odbočte doprava na cyklotrasu č. 1239, která vede přes Horní Radouň, Dívčí Kopy a Žďár až do Nové Včelnice. Z Nové Včelnice se vracejte zpět na západ, projeďte kolem železniční stanice Nová Včelnice a po překročení hlavní silnice pokračujte na rozcestí doprava na Okrouhlou Radouň, Horní Radouň a dále na sever přes Starý Bozděchov a Bukovku, kde se napojíte na cyklistickou trasu č. 1215, která vás přivede do obce Mnich. Odsud jeďte na jihovýchod po cyklotrase č. 1182 zpět do Deštné.
Délka trasy: 36 km
Oblast: DEŠTNÁ - HORNÍ RADOUŇ - DÍVČÍ KOPY - ŽĎÁR - NOVÁ VČELNICE - OKROUHLÁ RADOUŇ - BUKOVKA - MNICH - DEŠTNÁ
Z DEŠTNÉ DO JINDŘICHOVA HRADCE
Z Deštné se vydejte na severovýchod po cyklotrase č. 1182 do obce Světce, a zde odbočte doprava na cyklotrasu č. 1239, která vás přivede do obce Horní Radouň. Odsud pokračujte po vedlejší silnice vedoucí napravo od hlavní stále na jih. Minete Okrouhlou Radouň projedete Kostelní Radouň a Dolní Radouň. Odsud pokračujte po červené turistické značce, kolem rybníků Fejrar a Velký Hroch do Radouňky, odkud vás do centra Jindřichova Hradce přivede cyklistická trasa Nežárka. Odsud pak následujte červenou turistickou značku, která vás povede z Jindřichova Hradce, kolem letiště až do Děbolína, kde se můžete vyjet podívat na rozhlednu Rýdův kopec, a pak z Děbolína pokračovat dále po cyklistické trase č. 1148 přes Velký Ratmírov do Studnice. Zde se napojíte na cyklotrasu č. 32, která vede přes Pluhův Žďár k zámku Červená Lhota. Odsud se vydejte na severovýchod po cyklotrase č. 1182 zpět do Deštné.
Délka trasy: 49 km
Oblast: DEŠTNÁ - SVĚTCE - HORNÍ RADOUŇ - KOSTELNÍ RADOUŇ - JINDŘICHŮV HRADEC - VELKÝ RATMÍROV - PLUHŮV ŽĎÁR - ČERVENÁ LHOTA - DEŠTNÁ
Půjčovna elektrokol:
Elektrokola jsou k vypůjčení na Městském úřadě v Deštné. Mimo otevírací dobu úřadu půjčování zajišťuje Provaznické muzeum, které sídlí naproti.
Městský úřad Deštná
nám. Míru 65, Deštná
Více informací na tel.: +420 723 734 612, mesto@destna.cz, www.destna.cz
Městský úřad Deštná
Po, St: 7.00 - 16.30 h
Út, Čt: 7.00 - 15.00 h
Pá: 7.00 - 14.30 h
Mimo otevírací dobu úřadu půjčování zajišťuje
Provaznické muzeum
Květen / Červen / Září
So, Ne: 11.00 - 15.30 h
Červenec / Srpen
So, Ne: 9.30 - 16.30 h
Celodenní půjčovné:
Senior (55+) a ZTP: 200,- Kč/den
Ostatní: 300,- Kč/den
Vrácení kola po výpůjční době: + 100 Kč
Státní zámek Červená Lhota - https://www.zamek-cervenalhota.cz/
Přímo z Deštné vede modrá turistická značka do obce Jižná a dál k Zámeckému rybníku, v němž na skále stojí romantický zámek Červená Lhota.
Vodní zámek Červená Lhota je opravdu pohádkový a krásný. Červená Lhota drží prvenství v počtu pohádek a filmů zde natočených, např. Zlatovláska, O zatoulané princezně, O kráse a štěstí či Princezna na hrášku. Natáčely se zde i filmy, jedním z nejznámějších je film Svatby pana Voka.
Zámek Červená Lhota stojí na skalnatém ostrově uprostřed rybníka. Do zámku se vstupuje kamenným mostem. Zámek se nachází v Jihočeském kraji, severozápadním směrem od Jindřichova Hradce. Zámek tvoří čtyři křídla, která uzavírají vnitřní malé nádvoří s arkádou a jsou zdobena obloučkovitými štíty. Zámecká stavba zabírá celou skálu, vystupující z rybníka, jen jihozápadní nároží vyrůstá přímo z vody. V zámeckých místnostech je bohatá kolekce historického nábytku, kachlových kamen, nádobí, obrazů, lustrů, skla, porcelánu, koberců atd. V přilehlém anglickém parku se nachází kaple Nejsvětější Trojice.
Označení Červená Lhota se poprvé objevilo v roce 1602. Název vycházel z nové barevnosti omítek tvrze.
Z historie zámku…Na severním okraji území Pánů z Hradce byla v polovině 13. století založena ves Lhota. V roce 1465 se objevuje první písemná zpráva o existenci tvrze ve Lhotě. Kolem roku 1530 Lhotu zakoupila rytířská rodina Kábů z Rybňan. Jan Kába nechal starou tvrz přestavět renesančně podle projektu italského stavitele Honse Vlacha. Roku 1555 se poprvé objevuje název Nová Lhota. Označení Červená Lhota se poprvé objevilo v roce 1602. Název vycházel z nové barevnosti omítek tvrze. Dále zámek vlastnil císařský rytmistr Antonio Briccio a následně Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Za jeho vlády došlo v letech 1658 – 1678 ke stavebním úpravám, které proměnily někdejší tvrz v barokní zámeček užívaný jako letohrádek. Zámek dále vlastnili např. rod Windischgrätzů, baron Ignác Stillfried a Heinrich Eduard Schönburg - Hartenstein. V roce 1934 vznikla na Červené Lhotě hrobka rodiny Schönburg-Hartenstein. Od roku 1949 je zámek zpřístupněn veřejnosti.
Současné expozice
Hlavní expozice v interiérech 1. patra představuje autentický byt posledních majitelů, knížat Schönburg-Hartenstein v podobě, jakou měl po roce 1910, kdy byla dokončena nejmladší přestavba zámku. Prohlédnout si zde můžete také expozici podkrovních pokojů. Nahlédnete tak do všedního dne a soukromí šlechtice doby konce monarchie a první republiky. O hlavní turistické sezóně je přístupná také expozice ve sklepení, která představuje tři pozoruhodné sklepní prostory z části zapuštěné do skal. Prohlédnout si můžete také kapli Nejsvětější Trojice. Po Zámeckém rybníku se můžete projet na lodičce. Lze si zde zapůjčit pramici a prohlédnout si park i zámek z trochu jiné perspektivy. Půlhodinová plavba 80 Kč za loď, hodinová plavba 150 Kč za loď.